Historie

Založení Sokola Pramátí sokolských tělocvičných jednot je TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA PRAŽSKÁ, založená 16. února 1862, jež dostala název SOKOL. Jejími zakladateli byli dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Náčelník jednoty Tyrš dal Sokolu základní úkol, směr a cíl, vlastní tělocvičnou soustavu a dokonalé české tělocvičné a branné názvosloví platné a používané dodnes, starosta jednoty Fügner přispěl k demokratickému, společenskému a lidskému rásu sokolského bratrstva. První pokus o založení Tělocvičné jednoty Sokol v Ivanovicích vzešel z veřejné schůze 25. září 1898. Za předsednictví MUDr. Františka Bohdana a 48 přítomných podal br. Prokš z Vyškova návrh, aby pod vedením br. Macíka, případně vyškovského náčelníka Aloise Hona cvičil Sokol Ivanovice jako odbor vyškovského Sokola do té doby, než budou stanovy spolku řádně vyřízeny. Ustavení jednoty byly totiž kladeny různé překážky. I místní školní rada odmítla propůjčit ke cvičení školní tělocvičnu. Do prozatímního výboru byli zvolení MUDr. Bohdan, Rudolf Horníček, Hruban, Macík, František Hanák, František Šmehlík. Jeden a čtvrt roku uvázla záležitost jednoty na mrtvém bodě. Výbor jednoty svolal na 11. února 1900 znovu veřejnou schůzi k Havlíkům. Sešlo se 44 občanů, z nichž 28 se přihlásilo za členy. Ale stanovy byly v březnu vráceny, že „z důvodů protiprávních a protizákonných nemohou býti schváleny“. Do týdne byly opraveny a znovu předloženy. Konečné 18. dubna došly schválené a hned 22. dubna byla svolána ustavující valná hromada za účasti hostů z okolních jednot. Po přednášce dr. Bohdana o tělocviku a o významu Sokolstva 60 členů si zvolilo první činovníky Sokola Ivanovice. Starostou se stal Rudolf Horníček st., místostarostou dr. František Bohdan, náčelníkem Josef Horníček ml., jednatelem Rudolf Havlík, pokladníkem Ludvík Sochor, členy výboru Josef Hruban, František Hanák, František Šmehlík, Josef Málek, Stanislav Vlček, Bedřich Raclavský a náhradníky Jakub Vrbacký, Karel Zapletal, Engelbert Blažek a Miloš Medek. Za tělocvičnu si zvolil Sokol sál při hostinci u Havlíků. Stavba sokolovny v Ivanovicích na Hané Ze zachovalých zápisů jednatele přípravného výboru k založení tělocvičné jednoty Sokol v Ivanovicích na Hané se dovídáme, že přípravné práce k založení jednoty trvaly bezmála dva roky. Započaty byly v roce 1898, leč teprve v roce 1900 vytrvalou prací zařizujícího výboru uskutečněno založení jednoty na valné hromadě, konané dne 22. února 1900. Za tělocvičnu získána tehdy dvorana u Havlíků (nynější Lidový dům) a od roku 1920 dvorana v Besedním domě. Ještě před válkou naskytla se jednotě příležitost ke koupi domu se zahradou pí. Šťastné – nynější pošta – za 8.000 korun. Z této koupi však sešlo a stavba odsunuta. V roce 1920, kdy přikročeno mělo býti k parcelaci zdejšího velkostatku, žádala jednota o přenechání pozemku pro letní cvičiště. Přes doporučení žádosti ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy byla tato zamítnuta, znova jako byla zamítnuta žádost o příděl jiného pozemku k témuž účelu. V roce 1922 nabízen stavebnímu družstvu ke koupi dům p. Macalíka za cenu 9.000 Kč. Z této koupi rovněž sešlo, ježto nesešel se upisovací kapitál 50.000 Kč, stanovený valnou hromadou k uskutečnění koupě. K získání prostředků na stavbu pracovalo se jednak zřízením kina, které práce ochotně se podjal starosta br. Zvolský, jednak stanovením příspěvků stavebního družstva a zřízením tzv. cihlářské čety, zásluhou br. Emila Bednáře. Rozhodný okamžik, uskutečnit zamýšlenou stavbu, nastal v roce 1926, kdy byl na prodej hostinec p. Hrubého v ulici Frenštátské č. 220. Valná hromada ze dne 18. dubna 1926 schválila rozhodnutí výboru o zakoupení hostince a kup uskutečněn za 145.000 Kč mimo inventář. Ihned podniknuta sběrací a upisovací akce, která vynesla na darech 55.000 Kč, na bezúročných půjčkách 15.000 Kč a na zárukách sněmovních 250.000 Kč, k čemuž přidána hotovost jednoty asi 35.000 Kč. Zároveň vyjednáno o hypoteční půjčku u několika peněžních ústavů, kterou nejvýhodněji nabídla Kontribučenská záložna v Ivanovicích na Hané v obnosu 150.000 Kč. V létě 1926 vypracoval stavitel br. Zvolský náčrtky na přístavbu tělocvičny v zahradě zakoupené budovy a na jeho návrh a dle jeho uvedeného programu zadány nákresy architektu br. Krásnému v Praze, projektantu Tyršova domu. Po předložení rozpočtů br. Zvolským v obnosu okrouhle 245.000 Kč byla jemu stavba zadána. Z tohoto odečteny úspory provedením prací členstva v pracovní povinnosti, pak dovozy zdarma a darovaný materiál v obnosu 26.536 Kč. K uvedenému rozpočtu přistouply pak různé práce, spojené s prodloužením tělocvičny do zahrady, důkladnou opravou a obnovením stávajících hostinských místností a příslušných pokojů, takže stavební náklad obnáší okrouhle 300.000 Kč. Práce řemeslné zadány většinou br. řemeslníkům a mnozí z nich ukázali značnou podporu našich snah slevením z podaných účtů. Pracovní povinnost členstva stanovena na 100 hodin pro jednotlivce a jest z větší části členstvem odpracována. Povozy pro svezení stavebního materiálů, v počtu asi 1000 fur, dodány byly zdarma jednak br. rolníky, jednak příznivci Sokola. Část cihel darovali bři. Staroštík a Zich. S bouráním objektů ve dvoře započalo se již 7. února 1927 a při pilné práci položeny základy již 7. března téhož roku. Pamětní kámen s listinou, dobře zvenčí patrný, kladen byl 24. března; darován byl sochařem br. Veselým. Ježto stavební materiál byl připraven, pokračovala stavba za příznivého počasí rychle ku předu a provedena byla v pěti měsících. Budova obsahuje: tělocvičný sál s vestibulem a galerií, v souterrainu šatny cvičenců, sprchy a ústřední topení. V I. poschodí sborovnu, knihovnu, archiv a byt hostinského. V průčelí, na ulici směřující, jest hostinec, který byl ihned při koupi budovy. Náš stánek – Sokolovna – jest vybudována a otevření její stanoveno na den 21. srpna 1927.